Czech republic German English

Ján Chren - recenze

Autor je Slovák žijící na Moravě, kam ho před třiceti lety přivedla jeho profese specialisty při výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Technicky zaměřené povolání a podnikání však Ján Chren po řadu let systematicky vyvažuje rozvíjením vlastního výtvarného programu v malbě a dřevořezbě.

Ján Chren je v oblasti výtvarného umění autodidaktem. První obraz namaloval v roce 1981 jako figurální. V několika následujících letech však svůj zájem dělil mezi krajinomalbu a figurální kompozice. Od šerosvitu a poučení na realistické a impresionistické malbě se Chren záhy vydává na vlastní cestu hledání svébytného pojetí obrazu. Milníkem se mu na ní stal odkaz Vincenta van Gogha. Barva v podobě krásné barevné hmoty nanášená špachtlí a figurální zaměření malířských kompozic jsou typické pro Chrenovu současnou tvorbu.

Chren je bytostným expresionistou snažícím se zachytit maximální dynamiku znázorňovaného výjevu. Viděná skutečnost je mu prostředkem pro vyjádření vlastního intenzivního zážitku světa a tomu podřizuje kresebnou i barevnou složku obrazu. Stupňování výrazu dosahuje i za cenu deformace tvaru.

Své motivy autor čerpá z oblasti hudby, divadla, cirkusu, lidových zábav. Chren je figuralista a povahu jeho směřování vyjadřují i názvy obrazů: Rozvášněný dirigent, Hudebníci, Mesaliny, Korida, Cirkus, Nápadník, Zamilovaný pierot, Karneval, Harmonikář na mostě, Manéž, Baletka, Klaun, Černošské blues, Ve víru tance. Autor také pro sebe objevil výtvarné téma, které v mnoha podobách provázelo zrod moderního malířství v 10. a 20. letech minulého století: zachycení pohybu v obraze. Nosnost svého výtvarného programu Chren prověřuje rovněž interpretací děl některých představitelů Pařížské školy. Například v obraze Ukradený houslista (podle Marca Chagalla).

Výrazné kresebné členění jednoznačně určuje i barevné členění jeho malířských kompozic. Jestliže však na starších krajinářských obrazech z doby před 15 lety můžeme zaznamenat snahu o vytváření iluzivního prostoru, v současné době už to neplatí. Vlastní malbě na plátně nyní předchází důsledná kresebná příprava a přesné přenesení a zvětšení precizované lineární kompozice.

Chren dospěl k dynamickým kompozicím charakteristickým vlnovkovitě se prolínajícími křivkami. Linie v jeho obrazech nabývají až podoby kresebného rébusu či znaku, jehož součástí se stává i autorův podpis.

Linie jako výraz projevu, čistota barvy, zredukovaná často na oblíbený kontrast komplementárních barev modré a oranžové, zelené a červené, to jsou charakteristické rysy Chrenovy současné malby. V několika případech malíř dospěl k monochromii. Autorův způsob malby by jistě našel zajímavou možnost uplatnění v podobě vitráže.

Svébytnou součástí Chrenovy tvorby jsou dřevořezby. Také v nich se autor projevuje jako expresionista, kterému nejde o zachycení anatomicky vnímaného tvaru, ale o dosažení maximálního výrazu. Jeho skulptury jsou mnohopohledové, s krásně vedenou obrysovou linií. Tematicky opět převažují figurální témata: Zuzana před zrcadlem, David a Goliáš, Betlém. Přestože Chren o sobě tvrdí, že není sochař ani řezbář, osvědčuje ve svých dřevěných skulpturách překvapivou sochařskou jistotu a řemeslnou zručnost. Na rozdíl od malby však nepoužívá pestrých a protikladných barev, jednobarevná polychromie jeho řezeb zdůrazňuje přirozenou krásu použitých dřev.


Arnošt Pacola, červenec 2006

Created by Petr Jiskra - Copyright Ján Chren © 2007